Letní šachové soustředění se nám vydařilo

Naše letní šachové soustředění získalo záštitu primátora statutárního města České Budějovice pana Mgr.Juraje Thomy
a tak jsme se snažili, abychom si tuto poctu zasloužili. Po šachové stránce se nám to zcela povedlo, po sportovní stránce nám trochu překazilo plány počasí. Velice zajímavá byla exkurze na pracovišti Ústavu nanobiologie a strukturní biologie CVGZ Akademie věd České republiky na zámku v Nových Hradech.

 

 

Letní šachové soustředění proběhlo opět v penzionu Mezilesí u Trhových Svinů v Novohradských horách.

Komfortní vybavení apartmánů v penzionu nám zpříjemňuje pobyt.

Účastníci byli rozděleni do tří výkonnostních skupin. O začínající pečoval Michal Punčochář a pomáhali mu Jana Havlíčková a Honza Kovář. Děti si procvičovaly základy šachové hry, především obranu proti šachu, krytí figurek, jednoduché případy vazby a jednotahové maty.

Skupina nejmladších byla nejvíce venku na čerstvém vzduchu.

Jednalo se o ročníky 2006 až 2008. Dva chlapci, kteří byli na soustředění celých 14 dní, měli dost problémy. Hodně se jim stýskalo a tak jsme je většinou od 20 hodin uspávali až do 23 hodin. Kvůli tomu jsem nestihl odpřednášet většinu kurzu o objektově orientovaném programování. Pro nás je to poučení, že příště budeme brát mladší ročníky na soustředění maximálně na týden. Ti v jejich věku, co byli na soustředění jen na týden, byli úplně v pohodě, včetně nejmladšího Huga (ročník 2008). Hodně překvapila druhá nejmladší účastnice Adélka, která vydržela celých 14 dní bez jakýchkoliv problémů. Je to tak, ale děvčata někdy „strčí kluky do kapsy.“

Kromě šachů byl prostor i na jiné hry.

Prostřední skupinu jsem měl na starosti já, a protože v ní byli 3 účastníci nadcházejícího Mistrovství Evropské Unie, nic jsem jim ze šachového programu neodpustil.

Skupina B před přednáškou, na fotografii chybí Davídek Bárta.

Podrobně jsme prošli 32 krátkých partií, na kterých si měly děti osvojit typické taktické obraty v zahájení. Také jsme procvičili základy pěšcových koncovek, ale jen varianty typu pěšec a král proti králi. Řídil jsem se pravidlem, raději méně, ale pořádně, aby děti získaly elementární návyky od těch nejjednodušších pozic. Všechny děti obdržely sborník s podrobným komentářem probraných partií, včetně pasáže o pěšcových koncovkách.

Skupina B při výuce.

Při výuce se hádaly tahy na body a zde po velice vyrovnaném boji (celkem 48 hádání) vyhrál až v posledním KO rozstřelu Honzík Bauer před Sebíkem Placerem a Zdeňkem Šťastným.

Honzík obdržel za vítězství v hádací soutěži hezkou šachovou knihu.


Nejsilnější skupinu, která se skládala z 9 žáků, měla na starosti první týden WGM Ing.Eliška Richtrová, v pátek ji přijel podpořit i FM RNDr. Petr Šimek, CSc..

Mezinárodní šachová velmistryně Ing. Eliška Richtrová při výuce.

 

Mistr FIDE RNDr.Petr Šimek, CSc. při výkladu

 

Simultánka žáků proti WGM Elišce Richtrové a FM Petrovi Šimkovi na zadané téma.

 

Tomáš si to nebojácně rozdal i s FM Petrem Šimkem a nevedl si vůbec špatně.

Ve druhém týdnu měl tuto skupinu na starosti IM Richard Biolek st.. Probíral se útok na krále, zavřená zahájení a věžové koncovky. Na daná témata se hrála zahájení i simultánky proti přednášejícím. Některým žákům se podařilo dosáhnout i na cennou remízu.

Mezinárodní mistr pan Richard Biolek při přednášce.

 

Kromě přednášek probíhala i cvičení na probíraná témata.

V tomto roce jsme zavedli jednu novinku. Na soustředění se hrály turnaje v obou silnějších skupinách. Šlo o vážné partie s tempem 2x 60 minut na 40 tahů bez přidávání času s přerušováním partií po vypršení časového limitu. Záměrem bylo, aby žáci přerušovali partie v koncovkách a pak je analyzovali a tím se koncovky aktivně učili. Tento záměr bohužel nevyšel, protože až na dvě partie se všechny dohrály v časovém limitu a ty dvě přerušené nebylo potřeba nijak zvlášť analyzovat, protože výhoda jedné strany byla zřejmá. Je to dobrá myšlenka, ale vhodná pro realizaci až vzroste výkonnost žáků, to by měly být partie daleko vyrovnanější.

Seřizování hodin před dohrávkou přerušené partie.

 

Rozlepování obálky se zapečetěným tahem dnes už na turnajích nepotkáte.

Turnaj v nejsilnější skupině byl záměrně s lichým počtem účastníků. Ten, kdo měl volno, měl individuální trénink s WGM Eliškou Richtrovou nebo IM Richardem Biolkem, kde rozebírali své odehrané partie. Další prostor pro rozbory partií byl vždy po odehraném kole. Po šachové stránce bylo soustředění pro ty, co to myslí se šachy trochu vážněji velikým přínosem. Poslechnout si řadu přednášek od tak renomovaných šachistů a zároveň trenérů a ještě mít takový prostor pro individuální tréninky s nimi, se hned tak každému nepoštěstí.

Vítězství ve skupině A si odnesl Ládík Nagy (6½ bodu) díky lepšímu pomocnému hodnocení před Pavlem Štěchem a Tomášem Sýkorou (5 bodů).

Vítězný Ládík.

Ve druhé skupině to bylo ještě napínavější, protože se díky částečně rozdílnému složení skupiny v prvním a druhém týdnu hrály dva turnaje. První vyhrál Honzík Bauer před Sebíkem Placerem a druhý naopak Sebík Placer před Honzíkem Bauerem. Rozhodnout musel tedy rozstřel mezi oběma hochy. Hrály se dvě partie s tempem 2x 10 minut na partii.

V rozstřelu se více dařilo Honzíkovi.

Zde byl úspěšnější Honzík Bauer a tak se stal celkovým vítězem, Sebík Placer skončil druhý. Na třetím místě skončil s nejnižším součtem umístění Jan Kovář.

Vítěz turnajů skupiny B Honzík.

Během soustředění probíhaly různé hry.

Nejprve zasvěcení a příprava hry.

 

Kdo první přinese to správné číslo.

 

Kdo přinese z nepřátelského území nejvíce papírků a nenechá se chytit.

Jednou z her bylo, že tým bude vytvářet větu tak, že každý přidá slovo, přičemž musí předtím bezchybně zopakovat všechna předchozí slova. Při chybě tým končí, získá tolik bodů, kolik dal dohromady slov a nastupuje další tým. 

Honzův tým v akci.

 

A na scéně je Michalův tým.

 

Pájův tým v akci.

Další hrou bylo, že všechny týmy obdržely několik zcela nesouvisejících slovy (všechny týmy ale stejná slova, aby byly stejné podmínky) a musely během celého dne vymyslet báseň s minimálně 8 verši. Zástupce týmu pak musel báseň přednést a ostatní týmy ho hodnotily. Nutno podotknout, že úroveň básní nás dost překvapila, všichni si vedli velice dobře.

U dětí zvítězila báseň v Pájově přednesu.

 

Největší dojem na přihlížející dospěláky udělal ale přednes Míši.

 

Dostalo si i na tradiční Partičku.

 

Obecenstvo sleduje partičku, jedna z mála chvilek, kdy ping-pongový stůl zahálel.

Na sportovní areál jsme se díky počasí dostali tentokrát jen dvakrát.

Utkání v obvyklých dresech: oblečení x svlečení. 

 

Útok svlečených, kteří v zápase dost dominovali.

 

A je tam gól. Oporami svlečených byl Pavel, Tomáš a Toník.

 

Ale i oblečení se dočkali několika gólů.

 

Basketbalový koš byl pro dívky příliš vysoko.

Alespoň se starší hoši naučili při dešti základům mariáše. Naštěstí hned vedle penzionu měla přímo anglický sestřih louka, takže se dal každou chvíli hrát fotbal. Hodně oblíbeným se stal frisbee.

Souboj mezi Davidem (Hugo) a Goliášem (Michal).

 

Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém.

 

Veliké překvapení Toník, neustále vitální, tah na bránu, míč stále u nohy.

 

Toníka nebylo možné od míče oddělit.

 

Projde Pavel anebo neprojde? 

 

Kdo z koho?

 

Tomáš v úniku.

 

Z Tomáše dynamika také jen sršela.

 

Připomíná to fotbal nebo taneční variace? 

 

Že by opět taneční show?

 

Klička proti trojbloku, vyjde to?

I bazén byl dost využit, takže i po nešachové stránce jsme byli spokojeni.

V bazénu se hodně dovádělo.

 

Nedobrovolná cesta oblečeného Tomáše do bazénu.

Šlo ale o porušení táborových pravidel, protože do bazénu se nesměly házet žádné předměty. Ovšem kromě dívek.

V případě Míši již bylo tedy vše v pořádku.

 

Lenošení samozřejmě patří k prázdninovým požitkům.

 

Opět relaxace.

 

Krocení zlé zvěře - Tomáš má vždy přehršel energie.

 

Sluníčka nebylo jako loni, ale i tak jsme ho využili.

 

Michal na střeše hledá zatoulaný míček.

Jako každý rok proběhla celodenní táborová hra. Tento rok jsme končili díky přítomnosti menších dětí již kolem 15 hodiny, přičemž předposlední stanoviště bylo přímo v penzionu.

Shromažďování účastníků před startem táborové hry.

Poslední stanoviště mělo být ve sportovním areálu, kde bylo plánováno utkání žáci X rodiče v kopané a basketbale, avšak silná bouřka to zmařila. Alespoň se uskutečnil po odeznění bouřky za mírného deště a krásné duhy zápas v kopané, který skončil nakonec smírně 4:4.

Útok mládí na branku rodičů.

 

Za duhy probíhaly souboje i ve velice rozdílných vahách.

 

Další útok se valí na rodiče.

 

Dohrávalo se už za sluníčka, bouřka v tu dobu řádila nad Budějcema.

Po celotáborové hře následovala opět večeře s arménskou kuchyní, kterou připravil pan Asatryan.

Pan Asatryan připravuje arménské pochoutky.

 

Posezení nad arménskou kuchyní.

 

V procesu hodování.

 

Pohled do talíře, maso a zelenina.

Pokud jde o celotáborovou hru, tak celkovým vítězem se stal tým rodičů (pan Lorenc, pan Nagy, paní Lorencová, pan Placer, pan Bárta a pan Tůma), který jako vždy vyrážel na trasu jako poslední. Po šachové stránce se posílili rodiče o Zdeňka Lorence (rating 2000) a přesto v šachové části skončili na druhém místě.

Příchod týmu rodičů na první stanoviště.

 

Vůbec nejlepšího výsledku na 1.stanovišti dosáhl pan Tůma.

 

Honzův tým na prvním stanovišti.

 

Plnění úkolu na 1.stanovišti - bludiště.

 

Tentokrát bojuje s bludištěm Hugo, svého tatínka ale nepřekonal.

Vítězný tým šachové části Pavla Štěcha ale hodně podcenil dovednostní soutěže, kde skončil suverénně poslední a tak nakonec bylo pořadí v celotáborové hře až neuvěřitelně vyrovnané (týmy Pavla Štěcha a Honzy Kováře měly stejně bodů, týmy Adama Pavlíčka a Michala Vokurky se lišily o jediný bod!!). Podrobné výsledky jsou v připojeném souboru.

Vítězný tým Pavla v šachové části.

Pro příští rok chci rodiče upozornit, že by měli šachově posílit. Pokud budeme mít dostatek času na přípravu, tak si v příštím roce i zašifrujeme. V dovednostních soutěžích rodiče děti většinou překonávají, takže musíme přitvrdit v šachové oblasti.

Honzův tým se baví výkony Petra při pantomimě.

 

Petrovi pantomima šla.

 

Zaujetí Michalova týmu při pantomimě.

 

Michalovi šla pantomima výborně, jeho tým nestačil pouze na rodiče.

 

Pavel sleduje se svým týmem Zdendu, kterého vyslali předvádět.

 

Zdenda si se svým týmem tolik nerozuměl.

 

Adamův tým se především válel smíchy.

 

Adam je v improvizaci excelentní, bavil celý sál.

 

Rodiče při pantomimě těžili ze svých životních zkušeností.

 

Navíc pan Nagy byl vynikající, takže rodiče suverénně zvítězili.

 

Vítězný tým rodičů při pantomimě.

Po sečtení výsledků celodenní táborové hry a dalších táborových soutěží zvítězil nakonec tým Honzy Kováře (Petr Šťastný, Ládík Nagy, Danuška Nagyová, Hugo Tůma, Tomáš Míka).

Honza přebírá ceny pro nejlepší družstvo.

Druhý skončil tým Pavla Štěcha (Tomáš Sýkora, Sebík Placer, Zdeněk Šťastný, Míša Nedvěd, Matyáš Šupka).

Pavel přebírá ceny pro svůj tým.

Třetí místo patřilo týmu Adama Pavlíčka (Michaela Lorencová, Martinka Šťastná, Manvel Asatryan, Adélka Staňková, Orlando Verboom).

Adam s cenami pro své družstvo.

Čtvrté místo zbylo na družstvo Michala Vokurky (Matěj Kaňka, Matyáš Hosnedl, Honzík Bauer, Davídek Říčař, Toník Profant). I toto družstvo obdrželo ceny, fotka se ale nějak nevyvedla. Výsledky byly velice vyrovnané, příště je proto zapotřebí bojovat o každý bod !! Už teď začínáme přemýšlet nad táborovou hrou pro další ročník našeho soustředění.

Ukázka řešení šachových úloh z táborové hry.

 

Nástěnka s výsledky a dalšími informacemi.

Další novinkou v našem soustředění byla návštěva pracoviště Ústavu nanobiologie a strukturní biologie CVGZ Akademie věd ČR. To se nám podařilo díky vznikající spolupráci s Jihočeskou univerzitou po dohodě s panem rektorem JU.

Náš příjezd na zámeček v Nových Hradech.

V Nových Hradech nás očekával sám ředitel pan Prof. RNDr. Rüdiger Ettrich, PhD., který se nám po celou dobu pečlivě věnoval.

Přivítání panem profesorem a ředitelem pracoviště v jedné osobě.

O tuto akci byl mezi rodiči i staršími účastníky takový zájem, že tam jeli všichni a já jsem musel zůstat v penzionu hlídat drobotinu. Takže jen zprostředkovaně od Michala Punčocháře (Michal jde studovat bioinformatiku na VŠCHT a ČVUT do Prahy, takže ledaco pochytil).

První informace o programu exkurze.

 

Úvodní povídání.

Pan profesor nás nejprve zavedl do tzv. suchých laboratoří, kde se vyvíjejí a provádějí simulace na počítačích a některé nám i ukazoval.

Ukázka struktury bílkoviny na počítači.

 

Detail pro zvídavé.

V podstatě zde zkoumají chování bílkovin (iontových kanálů) v membránách buněk. Poté už jsme se přesunuli do mokrých laboratoří, kde se prováděly skutečné pokusy se skutečnými bílkovinami, které ověřovaly správnost počítačových simulací. Ukazoval nám speciální unikátní optický mikroskop, který vymyslel český vědec dr.Josef Lazar (doktorát získal v USA, pak tam několik let pracoval na univerzitě v laboratoři v New Yorku a nyní pracuje v Nových Hradech). Tento mikroskop dokáže sledovat pochody, které doposud nebyly vidět. To pomáhá především při vývoji nových léků.

Unikátní optický mikroskop, patentovaný v Česku i USA.

Pak jsme šli do další laboratoře, kde nám pan profesor vysvětloval, že pro pozorování v onom mikroskopu je třeba mít bílkoviny v krystalové podobě, a vysvětloval nám, jak oni sami bílkoviny krystalizují. Nakonec nám ukazoval, jak se samotné bílkoviny vyrábí. Úpravou genetického kódu v bakterii E. Coli ji donutí produkovat bílkoviny, které potřebují pro pokusy. Výsledná látka ještě prochází různými procesy, kterými se vyfiltrují nepotřebné bílkoviny, a zůstanou jen ty potřebné.

Návtěva další laboratoře.

 

 

K ukazování toho bylo opravdu hodně.

 

Děti mimořádně zajímá to, na co si mohou sáhnout, zde malá centrifuga.

 

Ukázka vzorků.

 

Další ukázka vzorku.

Nakonec nám vyprávěl o vědě obecně, jak je důležité správně vyvážit soutěživost se spoluprací, a poukázal na to, jak je česká politika nestálá a každý rok se po nich chce, aby zkoumali a vyvíjeli něco jiného. Věda tím pak trpí. A nakonec jsme si prohlédli interiéry zámečku a před odjezdem jsme ještě zhlédli zámeckou zahradu. Poučná a pro ty starší i motivující návštěva.

Interiér zámečku byl také velmi zajímavý.

 

Velmi zajímavá místnost.

 

Parádní lustr.

 

Velmi příjemný přednáškový sál.

 

V hezkých prostorách neméně zajímavý nábytek.

 

Další pěkné prostory.

 

Biliár pro relaxaci se ke zdejšímu prostředí hodí.

 

Pohled do krásné zámecké zahrady.

 

Pohled na zámeček.

 

Pohled na zámeček a kousek zámecké zahrady.

 

Jezírko v zámecké zahradě.

 

V takové zahradě by se daly trávit celé dny.

 

Idylické místo pro odpočinek.

 

Naše výprava na Zámeckých schodech.

Naše soustředění bylo tedy plné dojmů, a to šachových i nešachových. Mezi ně patřilo i opékání buřtů.

Opékání buřtů v novém krbu.

 

Pan Biolek si také opekl buřty.

Já jsem asi tři dny před koncem našel poblíž penzionu tři bedly vysoké, jenže byly ještě zavinuté, tak jsem je tam nechal. Každý den jsem je šel při venčení pejsků zkontrolovat, a oni tam stále byly. Poslední večer před odjezdem jsem to již nevydržel a zamaskoval je trávou. Když jsem se je šel v den odjezdu utrhnout, tak jsem našel ještě krásného pravého hříbka, což mi udělalo velikou radost. Na houby chodím hodně rád, ale řadu let jsem se k tomu již nedostal. O to větší radost jsem měl. To jsem ještě netušil, co nás tento den ještě čeká.

Houbařský úlovek.


Prohlídka hub, které poslední den našel pan Asatryan.

V poslední den odjezdu začal mít náš Dai Rokkan problémy s cíkáním. Pořád chtěl ven, tam se každou chvíli nahrbil, tlačil a pár kapek a nic.

Dai Rokkan se vrací z procházky.

To nevypadalo dobře, tak jsme si řekli, že cestou domů se stavíme u veterinářky. Byla sobota, tak jsme jí zavolali a domluvili se. Poté, co všichni odjeli domů, jsme také zabalili všechny věci, naložili do aut a jeli.

Uvítání s Dajrokem.

U veterinářky se zjistilo, že se nejedná o zánět, jak jsme doufali, ale o ucpání močové trubice. Ultrazvuk odhalil více jak 10 kamenů v močovém měchýři (největší 5 mm) a další v močové trubici. Močový měchýř byl už plný, takže hrozilo prasknutí a rychlá smrt. Operace byla nevyhnutná. Veterinářka se nejprve pokusila katetrem uvolnit močovou trubici, protože byl velký rozdíl mezi tím, jestli se bude operovat jen močový měchýř, nebo i močová trubice. Rekonvalescence je pak daleko náročnější. Uvolnit trubici se nepodařilo a tak dostal Dai Rokkan léky, které mohly pomoci během 2 hodin kamen z trubice uvolnit. Chtěli jsme zůstat, ale řekli nám, že pejsek cítí, že jsme nervózní a je pak nervózní také. Když odejdeme, tak se zklidní, protože už měl bolesti, bude postupně uspán, a pak operován. Tak jsme odjeli a vyložili první auto. Když jsme přišli domů, všiml jsem si nepřijatého hovoru od veterinářky. To nebylo dobré a tak jsem volal okamžitě zpět. Dozvěděl jsem se, že je takový „malý“ problém.

Dai Rokkan jim utekl a běhá s kanilou v noze někde po Budějcích. Dai Rokkana v ordinaci neudrželi, ten cestou smetl sestřičku, prošel přes dvoje dveře až na silnici. To byl pro nás obrovský šok. Stačil malý náraz autem, mohl mu prasknout močový měchýř a byl konec. Ten ostatně mohl prasknout jen při běhu. Veterináři uvědomili policii, zastavili dopravu a snažili se Dai Rokana sledovat. My jsme okamžitě zavolali panu Placerovi, který bydlí kousek od nás, a vydali se Dajroka hledat. Na pomoc vyrazil i pan Asatryan. V půlce cesty jsme volali veterinářům, abychom se dozvěděli, kam Dajrok běžel a kde ho máme hledat. Dostali jsme informaci, že naposledy byl spatřen v Nedabyli. Uběhl tedy pár kilometrů. Před Nedabyle jsme se rozdělili, veterinář jel dolů do vesnice, já s panem Placerem to objížděl shora a Janička se neohroženě pustila bosa do zabláceného pole pěšky. Tam měl být Dajrok naposledy viděn. Janička naštěstí po několika minutách Dajroka pár set metrů od sebe uviděla. Celou dobu ho volala, ale pejsek stál a nevěděl co má dělat. Nejspíš byl z předchozího nahánění zmatený a na takovou dálku ji nepoznal. Janička proto zkusila na Dajroka mávat. Učilo ho to jako štěňátko, kdyby se od nás hodně vzdálil a neslyšel nás. To zabralo, Dajrok se k ní začal blížit, a když byl asi 200 metrů od ní, tak poznal i hlas a rozběhl se k ní. Já jsem to měl jako v přímém přenosu, protože Janička měla zapnutý mobil, tak jsem vše slyšel. Musím přiznat, že to byl obrovský pocit úlevy. Dajroka jsme odvezli zpět k veterinářce, tam ho před námi uspali a pak jsme odjeli. Ve 23:30 nám volali, že je po operaci. Tak jsme si pro něj jeli, počkali jsme, až se probudí z narkózy, a 30 minut po půlnoci jsme už byli doma. Bohužel mu museli operovat i močovou trubici, takže léčba byla náročná, ale včera mu vyndali trubičku, kterou měl v močové trubici i stehy a dnes už je zcela v pořádku.

 

Dajroček už doma po operaci.

S Dajročkem jsme museli jet ještě dvakrát na přešití trubičky, když stehy nevydržely, ale to vše Dajrok zvládl v pohodě. My jen musíme moc poděkovat panu Placerovi a panu Asatryanovi za pomoc. Závěr letošního soustředění byl proto pro nás hodně dramatický. Naštěstí vše dobře dopadlo.


Nejbližší akce

1.divize 5.kolo (25. listopad)

Předehrávka - jedeme do Jindřichova Hradce

podrobnosti

1.divize 4.kolo (26. listopad)

Hrajeme doma s ČZ Strakonice A.

podrobnosti

2.divize 4.kolo (02. prosinec)

Hrajeme doma se Spartakem Kaplice.

podrobnosti

3.divize 4.kolo (09. prosinec)

tým D hraje doma, ostatní týmy hrají venku: QCC ČB D - Olympia ČB A; VŠTE ČB D - QCC ČB E; Royal ČB B - QCC [...]

podrobnosti

2.divize 5.kolo (16. prosinec)

Jedeme do Strakonic, hrajeme s ČZ Strakonice D.

podrobnosti

1.krajská kvalifikace (17. prosinec)

Hraje se v Písku.

podrobnosti

Kalendář všech akcí


Naši partneři

Motor Jikov Green Město České Budějovice Teplárna České Budějovice, a. s. A+B služby spol. s.r.o. Jihočeský Kraj Chess 24 E.ON ČEVAK