Stále neporaženi

Ani ve 4.kole 3.divize dospělých jsme nenašli přemožitele. Avšak nejtěžší soupeře máme ještě před sebou. Přesto je působení našeho „H“ týmu v této soutěži velice sympatické, neboť se nalézáme na výborném průběžném druhém místě tabulky

 

 

 

Dnešní zápasy byly zajímavé tím, že doma hrály všechny 4 týmy QCC ze skupiny Západ. Do hrací místnosti jsme se naštěstí vešli bez potíží, takže první komplikace byla zažehnána. Zápas se zpočátku jevil jako vyrovnaný. Láďa na 1.šachovnici se snažil dostat soupeře do osidel své přípravy, což se mu celkem dařilo. Pavel opět zabředl do uzavřené pozice. Matěj s Adamem i Honzíkem stáli vyrovnaně. Asi po hodině hry se vydal Láďa se svým izolovaným pěšcem vpřed a soupeř musel začít bojovat o vyrovnání. Zato Matěj chyboval, nejspíše chyba v propočtu (lenost, či nekázeň při partii, to ví nejlépe Matěj sám), a musel odevzdat kvalitu. Adam stál vyrovnaně, ovšem souhra jeho figur se mi nezdála. Honzík naopak získal pěšce a ještě k tomu stál lépe. Navíc mohl zkusit pěkně využít vazby, ale to ukvapeností přehlédl.

O největší dávku adrenalinu se postaral tentokrát Pavel.

Při další obhlídce se vychýlily partie u Matěje a Honzíka. Matěj měl kromě kvality méně velmi nepříjemně svázaného jezdce na „f3“ (krále na „g2“ pěšce na „f2“ a „g3“, takže z vazby se nedalo utéct), musel se stáhnout zpět s dámou, vypadalo to prostě špatně. Zato Honzík získal figuru a protože se mu podařilo až na věž vyměnit všechny figury, vypadalo to na jednoznačnou koncovku v náš prospěch. Při Láďově iniciativě jsme měli tedy mírně navrch.

První skončila partie Adama Pavlíčka. Naštěstí pro nás smírně, protože se mi jeho pozice příliš nezdála, ale u závěrečné pozice jsem nebyl, takže nemohu hodnotit. Adamovi ještě vyčiním, že vzal remízu bez porady s kapitánem. V tu chvíli jsem to považoval za přínos, protože tím bylo eliminováno jedno nebezpečí ztráty.

Adam jako první vplul do remízového přístavu.

Pak za mnou přišel Matěj, zda může nabídnout remízu. Připadalo mi to z jeho strany hodně troufalé a tak jsem se ho raději zeptal, jestli to myslí vážně. Měl jsem za to, že Matěj to má spočítané. Matěj mi ale řekl, že si myslí, že to není tak zlé. Šel jsem se tedy na partii podívat a musel jsem v duchu dát Matějovi za pravdu. Ta nepříjemná vazba tam byla stále, ale aktivizoval si svoji jedinou věž, dámu i druhého jezdce, zatímco soupeřova dvojice věží byla mimo hru, jen soupeřova dáma a střelec Matěje tísnily. Matěj proto dostal pokyn, ať počká na tah soupeře a pak se rozhodne.

Honzík zajistil jediný resultativní výsledek v náš prospěch.

Mezitím skončila partie Honzíka Koláře, který neměl žádný problém dotáhnout jednoznačnou koncovku do vítězného konce. Vzápětí jsem slyšel, jak soupeř nabídl Matějovi remízu. Připadalo mi to divné, protože jsme vedli, Matěj hrál poslední fázi partie výborně, ale přesto měl jednoho jezdce stále ve vazbě, druhého jezdce měl napadeného a ten se nemohl uhnout, protože by Matěj přišel o věž. Mohl se z toho vylhat tak, že by odskočil jezdcem, napadl soupeři dámu a pak se stáhl věží. Tím by ale přišel o aktivitu. Existovala zde ještě jedna možnost, jak si zachovat iniciativu, a to obětovat i druhou kvalitu. To už vyžadovalo docela hluboký propočet, a tak jsem dal Matějovi Kaňkovi pokyn, ať nabídku přijme. Tato partie vypadala dlouho na nulu, takže půl bodu bylo příjemných.

Matěj ke konci partie ukázal tvář velikého šachisty. Jen ať mu to vydrží !!

Připadalo mi, že Matěj nebyl moc rád, ale podřídil se. Při analýze šel bez váhání do varianty s obětí druhé kvality. V té se ukázalo, že se jednak podaří vyvázat jeho jezdce z vazby a dva jezdci ve středu šachovnice ve spojení s dámou udělají soupeři pořádné zle. Nakonec to tedy vypadá, že jsem Matěje připravil o půl bodu. Nic to nemění na tom, že Matěj si v závěru partie počínal výborně a konečná pozice si zaslouží podrobnou analýzu. Ať už dopadne analýza jakkoli, je třeba Matějův výkon v závěru partie vysoce ocenit.

Vyjasnilo se i v partii Ládi Nagye. Po výborně rozehrané partii a zatlačení soupeře do defenzívy, přistoupil Láďa na výměnu dam a převedl partii do čtyřvěžové koncovky se střelcem proti jezdci, která se jevila výhodnější pro Láďu. Bohužel se nechal přinutit k výměně střelce za jezdce a pozice se stala jasně remízovou a tak i partie skončila. Nemohu se ale zbavit dojmu, že tam někde Láďovi něco uniklo, že tam byla nějaká cestička, jak svoji převahu zúročit lépe, než se událo v partii.

 Láďa principiálně udeřil svým izolákem, najít cestu k zjevné výhodě se mu ale nepodařilo.

Poslední dohrával Pavel Štěch. Zatímco všichni již své partie skončili, Pavel se nalézal ve stádiu střední hry. Černými se snažil o aktivní hru proti Marocziho výstavbě a dařilo se mu to. K velkému dramatu se schylovalo s blížící se časovou kontrolou. Ve 3.divizi se hraje tempem 2 hodiny na 40 tahů a pak 1 hodina do konce partie. Na rozdíl od vyšších soutěží se v 3.divizi za tah nepřidává žádná časová bonifikace. Stav zápasu byl 2½:1½ v náš prospěch a tak nám k vítězství v zápase stačila v této partii remíza. Proto jsem Pavlovi povolil remízu přijmout (soupeř samozřejmě neměl důvod ji nabízet).

Nikde se již dlouho nehraje, jen u Pavla vrcholí drama časové tísně.

Pavel stál ale lépe a mohl pomýšlet na více než na remízu. Avšak problém byl s jeho časem. Hrálo se již přes 3,5 hodiny a Pavlovi zbývaly na 11 tahů 4 minuty. Na šachovnici bylo ještě hodně figur, takže složité postavení. Pavel přistoupil k akci, která vedla k výměnám ve středu šachovnice a zisku dvou pěšců. Soupeř tomu díky špatnému postavení svých figur nemohl nijak zabránit. Pavel dokázal „kisnu“ (tak se říká časové tísni – když máte málo času na hodně tahů) zvládnout. Nepostupoval ale úplně optimálně a místo toho, aby měl tři pěšce více, zůstali mu jen dva pěšci více. Pak zvolil špatný plán a místo toho, aby si vytvořil dva volné spojené pěšce, připustil výměny pěšců tak, že mu zbyl volný věžový pěšec více, ale to již dokázal zkušený soupeř remízovat. Pavla to hodně mrzelo, hrát kolem 5.5 hodiny a nevyhrát vyhranou partii. Jeho problémem v této partii bylo špatné hospodaření s časem. Kdyby si ho rozložil více rovnoměrně, nemusel by absolvovat tak náročnou „časovku“ a do koncovky by mu zbylo více sil. Ono se soustředit přes 5 hodin je docela fuška.

Konečný výsledek zněl: QCC České Budějovice H – Vltavín Besednice 3:2. I když jsem viděl řadu nedostatků, musím všechny hodně pochválit, je radostné vidět, jak hoši rostou partii od partie. Daleko více než výsledky mne ale těší hra, kterou předvádějí, nebo alespoň zajímavé úseky z jejich partií. A je výborné, že je jich stále více a více. Dnes mne zaujal především Matějův závěr partie, Pavlova bojovnost a přehrání zkušeného soupeře ve střední hře, Láďovo výborně sehrané zahájení a i Honzíkovo vyjádření jeho herní převahy.

Současně s naším zápasem bojoval náš „I“ tým benjamínků. Výsledek zápasu se dal očekávat, protože nastoupili proti jednomu ze dvou favoritů naší skupiny, navíc oslabeni o oporu Martinku. Zápas dopadl opravdu jednoznačně, průběh byl již zajímavější. Na 1.šachovnici rozehrál Michal Vokurka ostrou partii s opačnými rošádami. Jeho pozice se mi zdála dobrá. Říkal jsem si, že by měl zahrát profylaktické Kb1 a pak rozběhnout pěšce „g“ a „h“ proti soupeřovu králi. Důležitost profylaxe jsme si v loňském roce ukazovali na několika vzorových partiích právě při probírání tématu útoku na krále s opačnými rošádami. Michalovu soupeři navíc chyběla nejdůležitější obranná figura královského křídla - jezdec na „f6“, takže postup pěšce h4-h5 by vedl k otevření jednoho z krajních sloupců na soupeřova krále a dobrým útočným vyhlídkám Michala. Michal ke své škodě profylaxi opomenul, pak měl problémy s pokrytím bodů „a2“ a „c3“, čehož soupeř využil k přechodu do věžové koncovky se dvěma pěšci více, kde materiální výhodu bez potíží uplatnil.

Michal si po této partii bude pamatovat, že profylaxe je opravdu užitečná.

Na druhé šachovnici čelil Honzík Bauer královskému gambitu. Gambitová hra má svá pravidla, která je dobré dodržovat. Mezi to nejzákladnější patří co nejrychleji si vyvinout figury, v příhodnou chvíli vrátit soupeři obětovaného pěšce, vyrovnat tím hru a snažit se převzít iniciativu. Další možností je sáhnout po protigambitu. Honzík bez vývinu již v 5.tahu otevřel hru a měl veliké štěstí, že soupeř hrál bojácně. Honzík se tak dostal k rošádě a opět se hrála partie s opačnými rošádami a opět náš hráč zapomněl na profylaxi (tentokrát Kb8). Snažil se hrát agresivně, jak je jeho zvykem a postupoval svými pěšci na královském křídle. Soupeř byl ale se svými pěšci na dámském křídle rychlejší. To by nebylo zase tak hrozné, partii rozhodl chybný ústup jezdce na okraj šachovnice „a7“ místo na „e7“. Již začínající žáky učíme, že jezdec nemá na kraji šachovnice co pohledávat, i když i zde jsou výjimky (vždy se musí vycházet z konkrétní pozice!!). Tento ústup vedl ke ztrátě střelce na „b6“ a špatné postavení krále na „c8“ bylo příčinou i ztráty i jezdce na „a7“. Se dvěma figurami méně bylo hned po partii. Přitom stačilo profylaktické Kb8, pak ústup jezdce na „e7“ a snažit se zablokovat pěšce na dámském křídle. V těchto pozicích bývá velice užitečné postavení jezdce bránící strany na „c8“, černý pak má zase prostor věnovat se útočným aktivitám, protože po případné výměně pěšců c7xb6 má obranu svého krále zajištěnu svým jezdcem na "c8" a některou z těžkých figur na 7.řadě. Je to ale o zkušenostech a nastudování patřičných vzorových partií.

Dnes to chtělo více dodržovat obecné principy hry v zahájení.

Na třetí šachovnici bojoval Sebík Placer. Zvolil pro sebe dost nevhodné zavřené zahájení. Naštěstí ani jeho soupeř se neorientoval nejlépe, takže nakonec vyšel ze zahájení lépe. Avšak pozice, která vznikla, chtěla ještě vylepšit souhru figur a na to nemá Sebík zatím potřebné zkušenosti, znalosti ani trpělivost. Spustil unáhleně výměnnou akci figur v centru, kde soupeř bez potíží vyrovnal hru a po nepřesné hře Sebíka začal získávat vrch, až partii zcela otočil a vyhrál.

 Sebík musí zvolit vhodnější repertoár zahájení a zbavit se ukvapenosti.

Manvel Asatryan na 4.šachovnici měl také zkušeného soupeře, stejně jako všichni hoši před ním. Manvel hrál bohužel opět hodně bezstarostně. Vždy dokáže partii dobře rozehrát, pak se ale pouští do různých dobrodružných akcí a vlastní figurky ho přitom moc nezajímají. Takže tu dá soupeři pěšče, jinde zase figuru a najednou nemá čím hrát a je po partii. Ta dnešní partie byla přesně v tomto duchu.

Manvel se zase musí naučit chovat zodpovědně ke svým vlastním figurkám.

Na páté šachovnici se zrodila jediná remíza v zápase. Nutno ovšem podotknout, že oba soupeři se předháněli v tom, kdo udělá více chyb. Soupeř zkusil nejprve jeden „špek“, na který mu Jarda Studenovský ale neskočil, protože jsme si ho ukazovali na kroužku. Vzápětí ale přehlédl zisk figury po hrubé chybě soupeře. V průběhu hry pak ještě Jarda přehlédl několik zajímavých možností. Nakonec se mu podařilo uzavřít soupeřova střelce a dostat mimo hru i jeho věž, která musela tohoto střelce krýt, aby ho Jarda nesebral. Stačilo jen rozběhnout volného pěšce ve středu šachovnice, který by za podpory dvojice věží a střelce donutil soupeře nejspíše kapitulovat. To ale Jarda neviděl, takže dal pozičně vyhranou partii za remízu. Jarda si musí analyzovat své partie, musí mít v každou chvíli nějaký dlouhodobější plán hry, který se odvíjí od studování soupeřovy pozice. Jestliže bude jen tah od tahu odrážet soupeřovy zřejmé či zdánlivé hrozby, budou ho soupeři většinou přehrávat. I v šachu, stejně jako v jiných sportech platí, že kdo chce vyhrávat, musí útočit. Domnívám se ale, že největší problém Jardy je v psychologii. Nechce zklamat svého tatínka a prohrát, a tak jen odráží hrozby a nesnaží se o aktivní hru. Musíme mu vysvětlit, že prohrát není nic špatného, že to ke sportu prostě patří. Někdy to jde a někdy zase ne. Šachy jsou krásná hra a velice často je daleko zajímavější obsah šachové partie než její výsledek. To bylo a vždy bude krédo naší šachové školy. Pokud to dokážeme Jardovi vysvětlit, změní se jeho přístup ke hře při partii a tím začne prodávat to, co je v něm schováno.

Jardovým asi největším problémem je, že nechce prohrát a proto jen brání.

Výsledek QCC České Budějovice I- Tatran Prachatice B ½:4½ je nakonec spravedlivý. Mládí se toho musí ještě hodně naučit. Na rozdíl od nás k tomu mají dnes ideální podmínky
a intelektuální potenciál. S námi staršími to jde už jen od desíti k pěti.


Nejbližší akce

3.divize 3.kolo - odloženo (31. říjen)

1divize 2kolo - odloženo (01. listopad)

1Velká cena Jihočeského kraje (07. listopad)

2divize 2kolo (08. listopad)

Polofinále MČR juniorů a dorostenců (13. listopad - 21. listopad)

Hraje se v Špindlerově Mlýně

podrobnosti

Mistrovství Čech mládeže U8-U10 (13. listopad - 17. listopad)

Hraje se v Mostu

podrobnosti

3divize 4kolo (14. listopad)

1divize 3kolo (15. listopad)

2divize 3kolo (22. listopad)

Kalendář všech akcí


Naši partneři

MŠMT Motor Jikov Green Město České Budějovice Teplárna České Budějovice, a. s. A+B služby spol. s.r.o. Jihočeský Kraj Chess 24 Media Consult ČEVAK